RESTAUROVÁNÍ OBRAZU V BUDOVĚ OSADNÍHO VÝBORU
V budově Osadního výboru je nově zrestaurovaný obraz PŘEMYSLA ORÁČE, /více foto ve fotogalerii/
motivem obrazu je citace: STARÉ POVĚSTI ČESKÉ
CITACE Z KNIHY STARÉ POVĚSTI ČESKÉ
ALOIS JIRÁSEK A JEHO STARÉ POVĚSTI ČESKÉ (1894). |
Tak přejeli hory a pláně, až třetího dne ráno se blížili k dědině mezi stráněmi, kraj úzkého dolu, jímž řeka tekla. Když tu dojížděli, vběhl jim jakýs chlapec v oustrety. Toho se zeptali pravíce: „Ej, dobrý chlapečku, to-li jsou Stadici? A je-li v nich muž jménem Přemysl?“ „Jsou to Stadici“, řeklo jim pachole. „A tamhle Přemysl v poli voly pohání“. Spatřili opodál muže vysoké postavy, an v lýčených střevících za pluhem statně kráčel a pobízel ostnem spřežení strakatých volů. Jeden z nich měl hlavu bílou, druhý byl od čela po hřbetě bílý a měl zadní nohy též jako sníh. I jeli k oráči širokou mezí, a když se mu přiblížili, zastavil se kněžnin kůň, pak se ráz vzbočil, vzepjal, radostí řehtaje. A pak se zas na přední spustil, sehnul hlavu před mladým oráčem, jenž zarazil pluh a zastavil voly. Vladykové vzali s bělouše knížecí roucho: sukni dlouhou, vzácnou kožešinou lemovanou, drahý a krásný plášť i převlaky, přistoupili k Přemyslovi, a nízko se mu klaníce, pozdravili ho. „Muži blažený, kníže nám bohy souzený, buď zdráv a vítej! Pusť voly, roucho změň, na kůň se rač posadit a s námi jeti. Kněžna Libuše a všechen národ Čechův ti vzkazují, abys s námi přijel a přijal vládu tobě a tvým potomkům souzenou. Zvoliliť jsme tebe za svého soudce, ochránce a knížete. |
Přemysl mlčky poslouchal, mlčky pak zabodl do země otku, kterou měl v ruce, a pustil voly. Jho jim snímaje, pravil: Jděte, okdud jste přišli! Alois Jirásek: Staré pověsti české |